Lyžák sedmáků na Kyčerce7.2.2016

Ve čtvrtek 28. 1. jsme se vraceli z lyžařského výcviku sedmáků na Kyčerce ve Velkých Karlovicích (24. – 28. 1. 2016) a na Soláni byla vidět všude tráva a tající sníh. Tak jsme si mohli pogratulovat, že dole v Karlovicích bylo sněhu více a lyžovalo se. Ale postupně. Na lyžák jsme vyrazili netradičně v neděli.

V deset hodin u kina se nás sešlo 28 dětí a tři instruktoři (Sedlák, Tolar, Janošek). „Nalodění“ a odjezd byl tak rychlý, že pan Tolar zapomněl zamknout auto. Proto se ještě z autobusu, který chvíli stál na křižovatce „před kruháčem“, snažil klíčem na dálku (50 m) auto zamknout. Později se dozvěděl, že marně.

Karlovice nás přivítaly sněžením a teplotou pod nulou. Po obědě si děti poprvé pěšky vyšlapaly svah a měly předvést své lyžařské umění, aby mohly být rozřazeny do skupin. Zprvu se nahlásili jen tři začátečníci do třetího družstva, ale po první rozřazovací jízdě bylo jasné, že „trojka“ bude početnější. Snowboardisti se podle zkušeností rozdělili do skupin jedna a dva mezi lyžaře. No a protože se „šetřily peníze rodičům“, tak se první odpoledne do kopce běhalo po vlastních. Marně si učitelé mysleli, že děti lépe usnou. Ještě po půlnoci si posílaly první dojmy z pokoje do pokoje pomocí SMS zpráv a kontrolovaly se, jestli ti druzí už spí. Příště žádné mobily, ať si prožijí abstinenční příznaky a potom si začnou třeba spolu i povídat, hrát biliard a chodit normálně spát. Mimochodem děrovaný kulečník byl opět v kurzu. Po loňském hledání bílé koule se letos pro změnu neustále hledaly žetony. Všichni pořád hráli za žetony, ale žetony nebyly ve stole a ani na recepci. Zázraky se dějí, nebo že bychom měli tak vynalézavé děti?

V dalších dnech jsme jezdili na všech sjezdovkách a vylepšovali svůj lyžařský styl. Snowboardisté si procházeli tvrdými začátky. Všichni se zlepšovali. V úterý dopoledne, když také třetí skupina přešla z pásu na „pomu“, toho měli brzy všichni dost a především začátečníci (Petr)hlásili až „pálení stehen“ při každém pohybu. Absolutní raritou byl ale Marián z třetího družstva, který si hodinu všem na sjezdovce stěžoval, jak moc ho bolí nohy. Až si ho všimla cizí paní instruktorka, která nás upozornila na jeho lyžáky, které byly přeskami dovnitř. I další instruktoři říkali, že se s ničím podobným ještě nesetkali. Stačilo si potom pouze přehodit pravý lyžák na pravou nohu a levý lyžák na levou nohu a bolesti pominuly. Třetí den je prostě kritický. Bylo na čase zařadit odpočinkové odpoledne.       Vyrazilo se tedy na výlet do „bowling arény“, jak místní hospodu u Pepiše nazval Radek. Nejdřív jsme ale trochu vyděsili prodavačky v místní jednotě, když jsme všichni vtrhli dovnitř a vrhli se na regály se sladkostmi. Taky u Pepiše někteří nelenili a doplňovali ztracené kalorie, kterým kromě lyžování příliš nepřál ani náš kuchař začátečník. Toho hned druhý den vystřídala zkušená paní kuchařka a kalorie, především po jahodových knedlících, byly zase na svém místě. Večerní maškarní rej masek s připravenými a nepřipravenými scénkami, zvládly nejlépe tančící policistky (Nikol, Lucka, Eliška), které provedly zákrok na drogové dealery (Michal, Jakub). Ceny si odnesli ale všichni. Za zmínku stojí i představení vyvinuté a extravagantní Agáty Hanychové (Roman), či vystoupení Filipa a Mariána doplněné chytlavou melodií o „rohlících a guláši“, kterou si zazpívali všichni soutěžící v sále.

Ve středu se opět lyžovalo a dokonce na zmrzlém podkladu, který vytvořil úterní déšť. Rozjezdilo se i třetí družstvo, z něhož se dokonce nejšikovnější (Ondra B., Marián) vydali na červenou sjezdovku a vychutnávali si poprvé pořádné svahy. Přesun Elišky z pásu na lanovku vyšel jen částečně. Svah na vleku vyjela. Nahoře strávila asi patnáct minut kocháním se nad okolní krajinou. Když už pan Tolar začínal být nesvůj, protože kochání nebralo konce, tak se Eliška pustila dolů. Naštěstí uskočil, ale výzvy k pádu na hýžďové svaly při jízdě střemhlav dolů Eliška odmítala. „Čas měla zaručeně nejlepší“, škoda jen, že ho nikdo to dopoledne neměřil. Měřilo se až odpoledne, a to na závodech ve slalomu. Ten se jel ve dvou kolech a nejlepší čas dosáhla Bára před Radkem a mezi dvěma prknaři zvítězil favorit Robin. Neuvěřitelný výkon po závodě podala taky snowboardistka Magda, když stylem padajícího listu „prokličkovala“ celou trať. Toho si všimli pořadatelé Tolar a Sedlák a přidělili jí dodatečně třetí místo. Obavy ze závodu potlačily také lyžařky Lea a Andrea, a tak se opět večer rozdávaly všem ceny. Kromě těch za slalom se dále rozdávaly ceny za soutěž v zeměpisné olympiádě a pololetní vysvědčení. Opravdu. Přijely totiž paní učitelky Satolová s buchtou a Štědrá bez buchty, ale s dobrou náladou a rozdaly dětem, co mohly. Viky a další prezentovali po večeři ještě poslední sportovní referáty, které byly připravovány už ve škole. Jejich kvalitu a provedení ocenily i paní učitelky.

Poslední „kanadská“ noc byla kratší a časné ranní buzení si vzaly na starost holky ze 7.A (Bára, Viky, Bea, Lea). Na to asi nezapomenou jejich kluci ze 7.A, které tyto milé holky probudily s milými úsměvy a připraveným šlehačkovým talířem pro každého z nich zvlášť. Sladké překvapení kluci ocenili veselými obličeji, ale kromě Petra nestihli říct ani děkuji. Ono už taky nebylo komu, protože holky na žádná slova díků nečekaly. Kluci se po sladkém probuzení zmohli jen na slabou protislužbu v podobě dekorace dveří pokoje, na němž se děvčata zamkla. Dveře ozdobili lepicí páskou a pastou na zuby a později si s trochou tužícího spreje zahráli na kadeřníky.

Dopolední lyžovaní ve čtvrtek si na nejdelším svahu a na kotvě vychutnali všichni, kteří ještě měli chuť a sílu k lyžování. Po balení věcí a úklidu se potom dle plánu vedoucího lyžařského výcviku pana Sedláka dorazilo do Rožnova ke kinu přesně ve třináct hodin a tak jeho hodnocení akce v autobuse pro všech 28 lyžařů mohlo být jen kladné. Takže všem účastníkům díky a skol.    

M. Janošek   

Výběr z fotogalerie - zobrazit celou fotogalerii

Zajímavé odkazy

Logo základní školy Pod Skalkou v Rožnově pod Radhoštěm, Podskalio Škola